Chráněná krajinná oblast Železné Hory

Železné hory tvoří severozápadní cíp Českomoravské vrchoviny, vybíhající z Hlinska a táhnoucí se hlavním hřebenem nad Běstvinou, Třemošnicí a Ronovem nad Doubravou směrem k Týnci nad Labem (Sulovice). Na severu se pozvolna sklánějí do Polabské nížiny, na jihozápadě se výrazným hřebenem prudce zvedají nad Čáslavskou kotlinu. Na jihu sousedí s hornosázavskou pahorkatinou, na východě se Žďárskými vrchy.

Celá oblast je rozdělena do čtyř zón, vymezených s ohledem na přírodní hodnoty oblasti. Rozloha tohoto chráněného území je 284 km², tj. asi 1/3 Železných hor, z čehož 194 km² leží v okrese Chrudim a 90 km² leží v okrese Havlíčkův Brod. Reliéf Chráněné krajinné oblasti Železné hory zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyšší bod je Vestec s 668 m nad mořem. Uvnitř pohoří se výrazně zvedá vrchol Bučina - 606 m nad mořem, severovýchodně od Kraskova. Nejnižší místo u Podhořan má nadmořskou výšku 268 m. Hlavní hřeben se táhne nápadným útvarem od Ždírce nad Doubravou přes okraj Chotěboře na Maleč, Jeřišno, Chuchel, Běstvinu a Třemošnici směrem k Ronovu nad Doubravou.

Vodstvo

Celé území patří do středního povodí Labe, a to řekami Chrudimkou a Doubravou. Posledně jmenovaná zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Železné hory 10 mk svého toku.

Geologická stavba

Železné hory patří svým horninovým složením k nejpestřejším pohořím České republiky. Na ploše necelých 900 km² existují formace starohorní, prahorní, všechny útvary prvohorní, svrchní druhohorní i útvary čtvrthorní. Z časového hlediska představuje tvorba těchtoformací asi 2,5 miliardy let.

Lesy

Zaujímají v Chráněné krajinné oblasti Železné hory 12187 ha. Jehličnaté dřeviny tvoří 80 % osázeného povrchu. Z listnatých stromů pak převažují buky. Přirozená lesní společenstva se zachovala jen v malých zbytcích (Krkaňka, Hedvičino údolí, Lovětínská rokle aj.).

Rostlinstvo

Na území Chráněné krajinné oblasti je registrováno přes 1200 druhů vyšších rostlin, z toho 171 druhů je květena ohrožená.

Živočišstvo

V Chráněné krajinné oblasti Železné hory je prokázáno hnízdění 107 druhů ptáků a dalších 18 se předpokládá. Významnou indikační biologickou skupinou jsou měkýši.

Osídlení

Historie osídlení Železných hor sahá do 2. století před našim letopočtem, jak bylo prokázáno archeologickými výzkumy. První písemná zmínka o osídlení Železných hor pochází z roku 1137. Celé území CHKO ŽH je v současné době poměrně řídce osídleno, počet obyvatel se pohybuje okolo 17000. V celé oblasti není sídlo s více jak 1500 obyvateli. Hustota zalidnění dosahuje 64 obyvatel/km², což je hluboko pod celostátním průměrem.

Naučná stezka krajem Železných hor

Vznikla v roce 1986, rozsáhlými změnami prošla v roce 1994. Začíná v Seči a její trasa měří 22 km. Volně navazuje na vlastivědnou stezku "Krajem Chrudimky". Má celkem 15 zastávek: Seč, Žďárec, Počátky, Javorka, Běstvina, Županda, Kaňkovy hory, Nouzov, Lichnice - Kaňkovy hory, Lichnice, Třemošnice, Údolí Doubravy, Mladotice - Chittussiho údolí, Sv. Kříž a Ronov nad Doubravou.

Stezka slouží těm, ktěří mají zájem o bližší poznání Železných hor a části Podoubraví. Vede velice pestrou a často romantickou krajinou s mnoha povrchovými útvary (skály, říční kamenité koryto a kaňonovitá údolí). Seznamuje s geologickou stavbou, květenou a kulturní historií kraje.

Na jednotlivých zastávkách jsou umístěny sloupy opatřené příslušnými tabulemi s krátkým popisem místa a charakteristického znaku.